Petr Budinský: Jaké trendy budou formovat českou ekonomiku v roce 2025?

Pokud bankovní rada ČNB usoudí, že je v roce 2025 pravděpodobné opětovné zvýšení inflace, může rozhodnout o pomalejším snižování úrokových sazeb nebo o jejich ponechání na stávající úrovni. Hlavními proinflačními faktory jsou ceny energií a potravin, imputované nájemné a služby. V případě energií může hrát negativní roli posilující americký dolar a do budoucna také zavedení dalších emisních povolenek. V listopadu zvolený americký prezident Donald Trump již oznámil záměr uvalit cla nejen na čínské zboží, ale i na zboží dovážené do USA z Evropy. To je velká hrozba především pro automobilový průmysl, který čelí v Evropě velkým problémům a je pro naši ekonomiku klíčový. 

V lednu 2024 meziroční míra inflace v České republice poklesla na 2,3 %, což po několika letech znamenalo návrat do tolerančního pásma České národní banky (1–3 %). I v průběhu dalších měsíců roku 2024 se inflace držela poblíž inflačního cíle, který je ve výši 2 %. Při takovém vývoji bylo jasné, že bankovní rada ČNB musí začít snižovat úrokové sazby. Přitom ještě v lednu 2024 byla repo sazba ve výši 6,75 %, tedy přibližně o 4,5 procentního bodu výše než inflace. Započítáme-li i jednání bankovní rady z prosince 2023, snížila ČNB do listopadu 2024 úrokové sazby osmkrát po sobě. Přitom ve 4 případech snižovala sazby o 0,5 procentního bodu a též ve 4 případech o 0,25 procentního bodu, celkově tedy o 3 procentní body ze 7 % na 4 %. Přitom i repo sazba ve výši 4 % znamená v ekonomice kladnou reálnou úrokovou sazbu, neboť je vyšší než inflace. Pro střadatele je to sice pozitivní jev, nicméně pro naši ekonomiku, která se nevyvíjí dobře, jsou stávající úrokové sazby stále ještě příliš vysoké. Podle původních odhadů většiny ekonomů by měla na konci roku 2025 být repo sazba ve výši přibližně 3 %, tedy o 1 procentní bod níže než nyní. Existují ovšem významné důvody, proč může bankovní rada rozhodnout o pomalejším snižování úrokových sazeb. Jedním z těchto důvodů je možné opětovné zvýšení inflace a druhým případné výrazné oslabení koruny. 

Hlavními proinflačními faktory jsou ceny energií a potravin, imputované nájemné a služby. V případě energií může hrát negativní roli posilující americký dolar a do budoucna také zavedení dalších emisních povolenek. Přitom v listopadu zvolený americký prezident Donald Trump už oznámil záměr uvalit cla nejen na čínské zboží, ale i na zboží dovážené do USA z Evropy. To je velká hrozba především pro automobilový průmysl, který už i tak čelí v Evropě velkým problémům a je pro naši ekonomiku klíčový. Přitom česká ekonomika zaznamená v roce 2024 růst HDP ve výši pouze 1 % a státní dluh se postupně zvýšil na přibližně 3,3 bilionu Kč. Na jeho obsluhu v tomto roce už rozpočet počítá s částkou kolem 100 mld. Kč. A rozpočet pro rok 2025 je opět plánován s vysokým deficitem ve výši 241 mld. Kč. Je zde ovšem další nebezpečí v případě, že dojde k dalšímu snižování úrokových sazeb ze strany ČNB. Každé snížení úrokových sazeb má přímý vliv na oslabování české koruny vůči hlavním světovým měnám. Každé takové snížení totiž zmenšuje úrokový diferenciál mezi korunou na straně jedné a eurem nebo dolarem na straně druhé. Tento diferenciál se v roce 2024 výrazně snížil, přestože jak FED, tak i ECB též začaly snižovat úrokové sazby. Nicméně FED už na rozdíl od ECB signalizoval, že další snižování úrokových sazeb bude pomalejší, a nevyloučil ani to, že by se úrokové sazby mohly v budoucnu i zvýšit. 

Na snižování inflace a úrokových sazeb reagují velmi citlivě finanční trhy. Platí sice, že snížení úrokových sazeb vede k růstu cen dluhopisů, nicméně v roce 2024 to zcela platilo pouze pro dluhopisy s krátkou splatností a částečně třeba i pro desetileté dluhopisy. U dluhopisů se splatnostmi více než deset let se snížení repo sazby téměř nepromítlo do jejich výnosů, takže ceny těchto dluhopisů v roce 2024 víceméně stagnovaly. Podobná situace nastala také u hypoték, kde se úroky stále pohybují kolem 5 %. Desetileté dluhopisy poskytují nyní výnos kolem 4 %, ale před několika měsíci byl tento výnos dokonce ještě nižší. K jeho zvýšení došlo právě v souvislosti s možným budoucím zvýšením inflace. Přesto zůstanou dluhopisy v centru pozornosti investorů i v roce 2025, a to vzhledem k tomu, že výnos ve výši 4 % je v porovnání s inflací zajímavý. Poklesem výnosů dluhopisů s kratšími splatnostmi se opět po dlouhé době invertovaná výnosová křivka změnila na rostoucí výnosovou křivku, což můžeme pozorovat i na trhu dluhopisů v USA. Nižší úrokové sazby vytvořily též prostor pro růst cen akcií. Rok 2024 je ve znamení býčího trhu, kdy akciové indexy, stejně jako jednotlivé akciové tituly v USA rostly, ale rok 2025 už tak jednoznačný být nemusí. 

Finanční trhy budou totiž ovlivněny geopolitickou situací, která se v posledním období dále zhoršuje, především kvůli stále probíhající válce na Ukrajině a izraelsko-palestinskému konfliktu. Ten může mít ve střednědobém horizontu výrazný dopad na růst ceny ropy a energií obecně. S tím souvisí i cena zlata, které je dlouhodobě stabilizačním faktorem v dobách politických i ekonomických krizí. Ještě v únoru 2024 stála trojská unce zlata kolem 2 000 USD, zatímco v říjnu to bylo již 2 800 USD, tedy o 40 % více. Centrální banky, včetně ČNB, v posledních měsících nákupy zlata zvýšily. 

Autor: doc. RNDr. Petr Budinský, CSc., prorektor pro mezinárodní vztahy a celoživotní vzdělávání, člen představenstva, Vysoká škola finanční a správní, a.s.

VŠFS je v oblasti odborného vzdělávání finančních poradců dlouholetým klíčovým partnerem OVB Allfinanz, a.s., a to jak pro certifikační zkoušky nových vázaných zástupců, tak mj. i pro následné vzdělávání v oblasti distribuce pojištění.