RD Miroslav Bartuška: Důležité je stanovovat si cíle
|
Co pro vás znamená vytrvalost?
Pro podnikání je to klíčová věc, protože v podnikání se můžete posouvat i několik let, a to bez vytrvalosti nejde. Hodně jsem se naučil ve sportu, protože jsem hrál 15 let fotbal. A při tom jsem zažil spoustu úspěchů, ale i neúspěchů. Vytrvalost vidím jako důležitou součást mé cesty.
Připravil vás v tomto směru sport na podnikání?
Rozhodně. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, která je s vytrvalostí spojena. Hrál jsem fotbal a dělal jsem i judo a vidím skutečně velkou paralelu mezi sportem a podnikáním. I při přijímání nových spolupracovníků se rád ptám na to, zda člověk dělal nějaký sport, protože sportovci mají disciplínu a vědí, že vše není jenom růžové a hezké. Umí na sobě pracovat, zlepšovat své nedostatky a umějí přijímat i neúspěchy. Jsou na to zvyklí. Někteří spolupracovníci, když u nás začínají, si myslí, že vše bude jen hezké. Ale i neúspěch je přirozenou součástí naší cesty.
Když už jste zmínil cestu, jaká byla vaše cesta do OVB?
Začínal jsem před 11 lety v prvním ročníku na vysoké škole. Studoval jsem ekonomický obor a hledal jsem něco, kde si vyzkouším věci v praxi. Ale moc mě to bavilo, takže po škole jsem hned věděl, že chci v OVB pokračovat. Ještě než jsem školu dokončil, tak jsem již pracoval na pozici oblastního ředitele, což je jedna z vyšších pozic.
Byl nějaký moment, kdy jste si řekl, že chcete v OVB zůstat a dělat tuto práci naplno?
Ten moment nikdy nebyl jeden, byl to spíše soubor jednotlivých situací v rámci kariéry, ať už to bylo první povýšení, první spolupracovníci nebo první klienti, každý ten moment mě přesvědčil v tom, že chci tuto práci dělat i nadále. Pak jsem už proto nikdy neřešil, zda chci tu práci dělat, ale jak moc ji chci a jak ji skloubit se soukromým životem. Našel jsem v tom přesně to, co jsem očekával.
Jak byste popsal svou cestu na pozici RD?
Byla poměrně dlouhá. Mám ji rozdělenou na období před pozicí oblastního ředitele a po ní. Což jsou dvě období zhruba po pěti letech. Zpočátku byla moje kariéra poměrně progresivní, pak jsem si začal trochu užívat. Hodně jsme s přítelkyní, teď už manželkou, cestovali. Byli jsme třeba i čtvrt roku v zahraničí. Což se samozřejmě projevilo v kariéře. Ale zase jsem zažil věci, které třeba s rodinou už zažít nepůjdou. I když se snažíme vést naše spolupracovníky k tomu, aby postupovali rychle, výhoda této práce je, že vlastně můžete postupovat svým tempem.
Na pozici RD vás dovedla píseň Bella Ciao, která byla jakousi vaší ředitelskou hymnou. Jak tento nápad vznikl?
Zrovna v době, kdy jsme se dostávali do závěru šestiměsíčního sledovacího období, jsme byli s manželkou na Seychellách, čekali jsme už potomka. Dovolená proto byla z tohoto pohledu náročná, protože manželka měla těhotenské nevolnosti, takže jsme večer koukali v klidu na seriály. Jeden z nich byl Papírový dům a z tohoto seriálu je píseň Bella Ciao. Jak zaznívala tím seriálem, tak jsem si ji oblíbil. Hledal jsem nějaký symbol, který mě bude koncentrovat na náš cíl, protože nás čekalo hodně práce. Pro mě osobně se stala právě tato píseň symbolem toho, že to zvládneme. Pouštěl jsem si ji cestou do kanceláře i z kanceláře, hrála nám během dne v kanceláři a všem to připomínalo, pojďte makat, děláme fakt na něčem velkém.
Jak se podle vás OVB vypořádalo se situaci ohledně covidu z hlediska digitalizace?
K mému překvapení vše bylo hodně rychlé. Během týdne jsme dokázali udělat nástroje pro online práci, analýzu, plán pro klienta, konference, semináře, prostě úplně vše, což bylo dříve nepředstavitelné. Myslím si, že jsme to zvládli velmi dobře. Přineslo to i pozitivní věci. Například jsme mohli otevřít semináře online a díky tomu získat spolupracovníky například z Brna. Samozřejmě jsme i předtím znali Skype a podobné nástroje, ale nevyužívali jsme je. Mně samotnému to ušetřilo hodně času stráveného cestováním. Mám kanceláře v Českých Budějovicích, kam jsem jednou týdně dojížděl. Z Plzně to jsou dvě hodiny, takže jsem strávil čtyři hodiny jen v autě. A tým ode mě dostal jen jeden den v týdnu. Takto na dálku jsme ale spolu mohli strávit času mnohem více, třeba třikrát týdně.
V minulosti jste hodně cestoval. Může vám tato zkušenost pomoci k tomu, že byste třeba řídil svůj tým ze zahraničí?
Do doby covidu to byl jen sen a měl jsem z toho spíše obavy. Když jsem byl třeba měsíc na dovolené, vše jsem řešil přes zprávy a nebylo to ideální. Po této zkušenosti si dokážu představit odjet klidně na rok do zahraničí a řídit svůj tým na dálku. Můj sen se stal nyní uvěřitelnější.
Máte malého syna. Změnilo jeho narození způsob vaší práce?
Změnilo mě to. Na rodinu jsem se těšil. Pracuji nyní jinak. Ne méně nebo více, ale jinak. Snažím se teď využít pracovní den na maximum a další den mít zase úplně volno. Jsem rád, že si to mohu přizpůsobit a nemám pracovní dobu od do. To je pro mě velmi důležité, že uvidím děti vyrůstat.
Máte rád knihy o osobním rozvoji. Která vás ovlivnila?
První kniha, kterou jsem přečetl, je Minutový manažer. Má to 106 stran, dá se to přečíst za dvě hodiny. Tuto knihu doporučuji. Z pokročilejších je to 7 návyků skutečně efektivních lidí od Stephena M. R. Coveyho, ke které se rád vracím. Za mě je tato kniha základem osobního rozvoje a manažerské činnosti.
Podle čeho si knihy vybíráte?
Když cítím, že v některé oblasti svého života mám nedostatky, a nemusí to být jen pracovní činnost, ale i v osobním životě, jedna z oblastí, kde hledám, jak se posunout, jsou právě knihy.
Jaké máte další cíle?
Další logický krok je zemský ředitel, mám i rozvržené kroky, jak se k povýšení dostat. Baví mě rozvíjet moje spolupracovníky. Takže chci, aby ten posun nebyl o mém povýšení, ale o jejich. Abychom jako tým rostli.
Co byste chtěl spolupracovníkům vzkázat?
Je důležité stanovovat si cíle. Ať mají sebedůvěru stanovit si zajímavé a atraktivní cíle, na kterých je bude bavit pracovat.
OVB letos slaví 50 let. Co pro vás toto výročí znamená?
Pro mě je to důležitý symbol stability. Znamená to pro mě, že když něco funguje 50 let, pravděpodobně to bude fungovat i dalších 50 let.
Jaké máte zájmy?
Občas si jdu zahrát fotbal. Baví mě cestování, poznávat Českou republiku, mám rád osobní rozvoj.